Pitný režim aneb proč je nutné dostatečně pít

Tekutiny přijaté ve formě vody nebo jiných nealkoholických nápojů, jsou pro náš život naprosto nezbytné. Voda plní v těle řadu důležitých funkcí. Nejen, že dokáže uspokojit naši okamžitou potřebu žízně, ale také nás v létě může osvěžit, v zimě naopak zahřát.

Voda plní v těle řadu důležitých funkcí

Dostatek tekutin je důležitý pro správné fungování všech orgánů a pro správnou látkovou výměnu. Máme-li tekutin nedostatek, můžeme se cítit unavení, nevýkonní, častým příznakem bývá i bolest hlavy. U dětí a starších lidí je snížený pocit žízně, zvláště u těchto ohrožených skupin je třeba zdůrazňovat potřebu dostatečného pitného režimu.

Kolik tekutin mám denně vypít? Jaké jsou pro mě nejvhodnější?

Doporučený příjem tekutin je kolem 30 až 35 ml tekutiny na kg Vaší hmotnosti, pokud netrpíte otoky či problémy s ledvinami. Při velkém horku či výrazné fyzické aktivitě je vhodné pitný režim adekvátně navýšit. Ideální jsou neenergetické nápoje, jako voda z vodovodu, stolní vody, čaje, občas minerální voda.

Doporučený příjem tekutin je přibližně 30 až 35 ml tekutiny na 1 kg hmotnosti.

Džusy je lépe ředit vodou v poměru 1:1. Jste-li zvyklí pít džus ke snídani, je vhodné si čistit zuby déle než půl hodiny po jeho konzumaci. Důvodem je obsah organických kyselin v džusu, které dočasně „změkčí“ zubní sklovinu a při čištění by tak zbytečně došlo k jejímu obrušování. Tekutiny bychom měli přijímat v průběhu celého dne, nikoli nárazově, když si vzpomeneme nebo v momentě, kdy se objeví pocit žízně. Pocitu žízně bychom se měli snažit předcházet, neboť v té době už nám tělo signalizuje, že jeho hydratace je příliš nízká a zbytečně své tělo dostáváme do stresu.

Pokud máte pocit, že pijete velmi málo, dobrou zprávou je to, že denně člověk, který se běžně stravuje, přijme potravou asi 500ml tekutin. Pokud se ve Vašem jídelníčku objevují polévky či velké množství ovoce a zeleniny, přijmete takto 800 i více ml tekutin.

Nesycená voda bývá často lepší volbou

Tekutiny by neměly být příliš chladné, ani naopak příliš horké, aby nedošlo k případnému podráždění trávicího traktu. Přechlazené nápoje žízeň nezaženou, naopak ji brzy vyvolají. Rovněž nápoje sycené oxidem uhličitým (CO₂) způsobují falešný pocit osvěžení dříve, nežli člověk skutečně přijme dostatečné množství tekutin. Trpíte-li například refluxní chorobou jícnu, je vhodné se nápojů s bublinkami vyvarovat.

Příklady energetických hodnot některých nápojů

Pozn.: hodnoty jsou přepočteny na 250 ml.

Pro srovnání: kuřecí prsa syrová 100 g 450 kJ, brambory vařené 100 g 320 kJ

Počítá se káva do pitného režimu?

Dříve se káva a kolové nápoje do pitného režimu nezapočítávaly pro močopudný efekt kofeinu. Dnes se situace otáčí a soudí se, že zejména u pravidelných konzumentů kávy ji lze do pitného režimu bez obav zařadit. Je pravda, že po vypití nápoje s kofeinem se nepatrně zvýší produkce moči, na celkovou hydrataci organizmu to však vliv nemá.

Kávu lze do pitného režimu bez obav zařadit

Některé studie také spojují konzumaci kávy s možným rizikem řídnutí kostí neboli osteoporózy. Zdá se však, že po konzumaci kávy se skutečně do moči vyloučí více kalcia, na jeho celkové denní ztráty toto ale významný vliv nemá. Potenciálně ohroženou skupinou mohou být ženy po menopauze, které denně konzumují více jak 3 šálky kávy denně a mají nízký příjem vápníků ve stravě.

Jak je to s alkoholem?

Nesmíme zapomínat na to, že také alkohol je zdrojem energie, a ne malé. 1 gram alkoholu v sobě ukrývá 27 kJ. Doporučení pro příjem alkoholu pro obyvatelstvo ČR je následující. Alkoholické nápoje je nutno konzumovat umírněně, aby denní příjem alkoholu nepřekročil u mužů 20 g (přibližně 250 ml vína nebo 0,5 l piva nebo 60 ml lihoviny), u žen 10 g (přibližně 125 ml vína nebo 0,3 l piva nebo 40 ml lihoviny)¹. Také alkoholické nápoje se kvůli svému diuretickému efektu nezapočítávají do pitného režimu, pokud obsahují více jak 10 objemových % alkoholu.

Červené víno

Trpí-li někdo jakoukoli formou diabetu, je potřeba mít na paměti hypoglykemizující účinek alkoholu, zejména, užívá-li osoba perorální antidiabetika (PAD). Osoby trpící celiakií by naopak neměly při své dietě pít pivo, neboť obsahuje lepek. Na trhu je k dostání i pivo bezlepkové, jeho cena je ovšem několikanásobně vyšší. Pivo ve větším množství není vhodné pro osoby trpící dnou, neboť jeho větší konzumace může u těchto osob vyvolat bolestivý dnavý záchvat, ani tvrdý alkohol by se při dně ze stejného důvodu konzumovat neměl. Alkoholické nápoje nezapočítáváme do pitného režimu, jejich energetickou hodnotu však v propočítávaném jídelníčku zohlednit musíme.

Voda z vodovodu nebo „minerálka“? Která je pro mě vhodnější?

Jako základ pitného režimu je nejlepší voda z vodovodu či voda kupovaná se slabou mineralizací, čili obsahem rozpuštěných látek 50 - 500 mg/l. Vodu s mineralizací střední a vysokou (obsah rozpuštěných látek nad 500 mg/l) bychom měli konzumovat umírněně, do půl litru za den. Při některých onemocněních, například vysokém krevním tlaku, by její konzumace měla být příležitostná, kvůli vysokému obsahu rozpuštěného sodíku.

Vody je vhodné střídat, v každé se nachází jiný obsah rozpuštěných látek.

Vody je vhodné střídat, neboť v každé je jiný obsah a množství rozpuštěných látek. K pití naprosto nevhodná je demineralizovaná (destilovaná) voda, zbavená téměř všech rozpuštěných látek. Při průchodu tělem se tato voda obohacuje o minerální látky těla, čímž zbytečně dochází k jejich zvýšenému vyloučení z organismu.

Pár slov závěrem

Také dodržování pitného režimu by se mělo stát samozřejmou součástí našeho životního stylu, případně dietního režimu při některých onemocnění. Upřednostňovat bychom měli nápoje s nízkou nebo žádnou energetickou hodnotou, neboť v současné době je náš energetický příjem ve většině případů vyšší, než energetický výdej. Výborným příkladem jsou slazené nealkoholické nápoje, tzv. soft drinks, které jsou zdrojem velkého množství jednoduchých cukrů. Rovněž příjem alkoholu by měl být umírněný, dle doporučení pro obyvatelstvo ČR.

Použité zdroje

¹ DOSTÁLOVÁ, J. - DLOUHÝ, P. - TLÁSKAL, P. et al. Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky, 6.4.2012 [cit. 6. února, 2013]. Dostupné na World Wide Web: http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konecne-zneni-vyzivovych-doporuceni.html
² LAJČÍKOVÁ A. - KOŽÍŠEK F. Pitný režim a zdraví. České pracovní lékařství, 2005, roč. 6, č. 2, s. 106-109.
³ HEANEY, R.P. Effects of caffeine on bone and the calcium economy. Food and Chemical Toxicology, 2002, roč. 40, č. 9, s. 1263 - 1270.