Crohnova choroba (Crohn's disease)

Crohnova choroba
Crohnova choroba (dále jen CD) je idiopatické střevní onemocnění, které postihuje střevní stěnu v celé její šíři. Původ onemocnění neznáme, proto tuto nemoc označujeme jako idiopatickou (= neznámého původu). Předpoklady pro vznik onemocnění jsou vrozené

Faktory zevního prostředí ovlivňují propuknutí onemocnění. Za faktor zevního prostředí můžeme označit dietní zvyklosti, infekční onemocnění nebo stresové faktory.

CD je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje trávicí trubici od jícnu po konečník. Nejčastěji se vyskytuje v oblasti tenkého a tlustého střeva, zejména na jejich přechodu (ileocekální oblast). Onemocnění je neinfekční. Výskyt je segmentální. Střídají se zdravé a nemocné úseky sliznice. Největším rizikem CD je vznik píštělí, abscesů a stenóz. Komplikace vznikají na základě postihnutí celé střevní sliznice. Píštěle jsou spoje mezi kličkami střev či kličkami střev s okolím. Abscesy jsou dutiny vyplněné hnisem, které se můžou provalit do okolí. Stenózy jsou zúžení, které mohou vést až k neprůchodnosti trubice.

Diagnostika se skládá z anamnézy a fyzikálního vyšetření pacienta, laboratorního vyšetření a endoskopického vyšetření. Měla by následovat diferenciální diagnostika, kdy je nutné odlišit CD od jiných onemocnění.

Reklama

Po diagnostice začíná léčba, která se rozděluje na konzervativní a chirurgickou. Konzervativní léčba se skládá z postupů farmakologických, endoskopických, psychologických a nutričních, kterým bude věnován náš článek.

Nutriční terapie má při onemocnění velký význam, i když neexistuje žádné pevné dietetické opatření. Znamená to, že každý pacient má nutriční omezení při CD „ ušité na míru“. Při CD je postiženo vstřebávání živin a vitamínu B12 kvůli zánětlivému postižení stěny střeva. Je porušeno vstřebávání živin a  tvorba enzymů, které jsou potřeba pro správnou funkčnost trávení.  Špatné vstřebávání se projevuje výrazným hubnutím a objevením perniciozní anemie (chudokrevnosti způsobené nedostatkem B12). V akutním stádium se velmi špatně vstřebávají bílkoviny, což vede k celkové slabosti a špatnému hojení ran.

Pro přehlednost si nutriční omezení rozdělíme na dietu při akutním stádiu onemocnění a při klidovém stádiu. Stádia se typicky střídají.

V klidovém stádiu je vhodné aby příjem všech živin byl rovnoměrný. Důraz by měl být kladen na příjem bílkovin. Dokonce pacienti s lehkou nadváhou lépe snášejí akutní stádium onemocnění. Mezi obecně dobře snášené potraviny patří libové vařené maso bez kůže – králičí, drůbeží, krůtí, telecí, ryby, bílé netučné pečivo, piškoty, vařené brambory, těstoviny, loupaná rýže, jemný knedlík, noky . Samotné mléko se nedoporučuje, ale vhodné jsou nízkotučné a zakysané výrobky – jogurty, jogurtové mléka, tvarohy a tvarohové sýry. Zelenina a ovoce je doporučována do měkka zpracovaná. Pyré, kaše a zeleninové či ovocné šťávy, jsou taktéž vhodnou variantou. V klidovém stádiu platí, že pokud nemá pacient problém s potravinou, není důvod aby jí nekonzumoval. Každý časem pozná, které potraviny u něho nevyvolávají trávící obtíže (například nadýmání, bolesti břicha či střevní obtíže). U pacientů s chronickým krvácením je nutná suplementace železa, u chudokrevných pacientů je taktéž vhodné dodávat vitamín B12. Opět bych kladla důraz na příjem bílkovin, což může být problém především u vegetariánů. Vhodné je denní příjem rozdělit do pěti až šesti porcí za den. Měl by se dodržovat dostatečný denní příjem tekutin.

V akutním stádiu je někdy nutné přistoupit k umělé výživě (parenterální nebo enterální). Někdy postačí k běžné stravě podání kompletní umělé výživy (spinnig), kterou pacient popíjí během dne. Umělá výživa a to už v jakékoliv formě se týká pacientů, u kterých není možné denní příjem živin pokrýt běžnou stravou. Umělá výživa se užívá taktéž pro navození střevního klidu, u syndromu krátkého střeva a při léčbě píštělí. S ústupem akutních příznaků se přechází pomalu k normální výživě. Přechází se přes dobře snášené potraviny jako je například netučné bílé pečivo. Následně se přidává vařená zelenina, brambory, rýže, těstoviny, libové maso a nízkotučné sýry, drůbeží maso a ryby – vše podle toho, jak pacient jednotlivé potraviny snáší. Strava by měla být bezezbytková. Měl by se snížit příjem vlákniny, především čerstvé zeleniny. Zelenina by se měla podávat rozmixovaná. Například mrkev, brambory, špenát a dýně. Vhodný je také rajský protlak, vývary z celeru a petržele. Ze syrové zeleniny je možné nabídnout jemně krájený hlávkový salát. Z ovoce je vhodné strouhané jablko, banán a kompotované ovoce. Ovocné šťávy střevo můžou dráždit, je vhodné je ředit vodou. Velký důraz by se měl klást na pravidelný pitný režim. Dobře se snáší voda nebo slabý čaj. Časem se přejde na normální stravu, na kterou byl pacient zvyklí před vypuknutím akutního stádia. Během akutního stádia by se měl omezit příjem mléčných výrobků, které by mohly vyvolat laktózovou intoleranci. Zakysané výrobky a sýry jsou zpravidla dobře snášené.

Na konec shrneme obecně nedoporučované potraviny, nápoje a technologické postupy úpravy při CD. Jak už bylo řečeno vše je individuální, proto v klidovém stádiu je možné některé z jmenovaných potravin bez problémů přijímat. Mezi nevhodné technologické úpravy patří smažení, uzení a grilování. Nedoporučované potraviny jsou tuky, zejména přepalované, sádlo a škvarky, tučné maso, vnitřnosti a masné výrobky, především uzené, pikantní, konkrétně slanina a uzeniny. Mléko již bylo mnohokrát zmíněno. Mezi nevhodné potraviny dále řadíme celozrnné výrobky, čerstvé kynuté pečivo, koblihy, luštěniny, houby, čerstvou, nadýmavou a nakládanou zeleninu. Nedoporučuje se výrazné koření jako pálivá paprika, pepř, chilli, kari adt. Nedobře snášené jsou také ořechy a semena. Mezi nevhodné nápoje řadíme kávu, kolové nápoje, alkohol a sycené nápoje.

Vhodnou stravou se taktéž dá CD předcházet. Strava by neměla obsahovat nadbytek rafinovaných cukrů a naopak by měla mít dostatek vlákniny, kterou snadno získáme z čerstvé zeleniny. Nevhodné sladké pokrmy je dobré nahradit ovocem, které je přeci taky sladké a například na jahodách si pochutná každý. Mikrobiologie střeva by měla být v rovnováze. Ve stravě bychom se měli zaměřit na prebiotika (potrava pro probiotika) a probiotika (bakterie), která udržují rovnováhu našeho střeva a znemožňují osidlování patogenních bakterií.

Pokud už CD onemocníme, měli bychom dodržovat nutriční opatření, které CD vyžaduje. CD je celoživotní onemocnění a taktéž i dietní opatření máme na celý život. Dieta je důležitou součástí terapie, bez které by léčba nikdy nebyla zcela úspěšná. Mysleme tedy na její důležitost a neberme výživu u CD jako druhořadé řešení onemocnění. Nezapomínejte, že některé potraviny budou některým pacientům dělat problémy, ostatní je mohou přijímat bez problémů. Zaměřte se, proto na individualitu každého člověka.

Citace:

  1. KOHOUT, Pavel a Jaroslava PAVLÍČKOVÁ. Crohnova choroba, ulcerózní kolitida. 1. vyd. Praha: Forsapi, c2006, 80 s. Rady lékaře, průvodce dietou, sv. 1. ISBN 80-903-8200-2.
  2. Š. SVAČINA. Klinická dietologie. Praha: GRADA, 2008. ISBN 978-80-247-2256-6.
  3. Crohnova nemoc [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.crohnovanemoc.cz/

Přidat komentář

Filtered HTML

  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <blockquote> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA
Ochrana před spamem.
Reklama
TOPlist