Alergeny a projevy potravinové alergie

Asi každý z nás se setkal s nějakou alergií, ať už na prach, pyl, plíseň, srst různých zvířat nebo potravinu. Faktory, které vyvolávají alergii, se nazývají alergeny. Alergeny jinak zvané imunogeny vyvolávají tvorbu imunoglobulinů třídy IgE, které vedou k přehnané reakci imunitního systému neboli imunologické reakci organismu u vnímavých jedinců.  Asi 1-2 % celkové populace se setká s alergií zprostředkované imunoglobuliny IgE.

Kvetoucí stromy často způsobují alergické reakce

Imunoglobuliny (Ig) jsou protilátky bílkovinového charakteru. Ig jako součást imunitního systému reagují na vnější podněty, identifikují a zneškodňují cizorodé látky (bakterie, viry). Imunoglobulin se stává ze dvou identických lehkých (L – light) a dvou těžkých (H – heavy) řetězců, které jsou navzájem spojeny pomocí disulfidických můstků. Molekula Ig je tedy ve tvaru Y. Podle typu těžkého řetězce se imunoglobuliny dělí na IgA, IgG, IgE, IgM, IgD. Na alergické reakci se podílí právě IgE, který obsahuje nejvíce sacharidů ve své molekule.

Alergeny z chemického hlediska nejčastěji spadají mezi bílkoviny, tedy proteiny nebo glykoproteiny, ale mohou to být i polysacharidy nebo nízkomolekulární sloučeniny zvané hapteny.  Alergen je vlastně exogenní antigen, který specificky reaguje s protilátkou za uvolnění mediátorů (např. biogenních aminů, prostaglandinů). V nespecifickém stupni pak dochází k různým patologickým projevům (kopřivka, kýchání, nevolnost aj.), a to díky reakci vnímavého organismu, který je drážděn uvolněnými mediátory.

Alergeny odolávají kyselému prostředí, proto přežívají v našem trávícím traktu

Alergeny patří mezi termostabilní látky a odolávají kyselému prostředí, proto jsou inertní vůči trávicímu traktu.

Druhy alergenů

• venkovní - pyly, spory plísní, prach
• vnitřní - roztoči, švábi, srst domácích zvířat
• potravinové - např. bílkoviny kravského mléka (kasein, laktoglbulin), bílkoviny luštěnin (sójová bílkovina)
• lékové
• včelí jed

Jaké jsou projevy potravinové alergie?

Alergická reakce se může projevit ihned po požití potraviny, nebo až po několika hodinách. Symptomy při alergické reakci na potravinu můžeme rozdělit do třech skupin, které se často vzájemně kombinují:

1. gastrointestinální neboli zažívací - sem patří nauzea (nevolnost), zvracení, bolesti břicha, nadýmání, průjem nebo zácpa,
2. respirační neboli dýchací - do této skupiny se řadí dušnost, kýchání, kašel, astma, a životu nebezpečné otoky hrtanu,
3. dermatologické neboli kožní - zčervenání kůže, svědění, kopřivka, ekzém.

Nejtěžší komplikací je anafylaktický šok, který ohrožuje lidský život. Bez první pomoci může dojít k udušení, bezvědomí nebo k selhání srdce, proto je důležité zavolat RZP (Rychlá záchranná pomoc) na známém čísle 155 a následně zprůchodnit dýchací cesty a při selhání srdce provádět masáž srdce až do příjezdu rychlé záchranné služby. Z farmakologické léčby jsou nezbytné: adrenalin, kortikoidy a antihistaminika.

První pomoc a léčba alergií na potravinu

V první řadě by se měl pacient vyhýbat potravinám, na které ví, že má alergii. Při prvním kontaktu s potravinovým alergenem se léčba řeší podle potíží.

Farmakologicky se u lehčích forem alergií podávají tabletky, kapky nebo sirup s účinnou látkou cetirizini dihydrochloridum (Zodac, Zyrtec). Za lehčí formu alergie se považuje zarudnutí kůže, svědění, kopřivka, senná rýma, kýchání, nevolnost, nadýmání.

Zyrtec řadíme mezi volně prodejná antihistaminika

U těžších forem alergií, jako je průjem, zvracení, je důležité dodržovat pitný režim, aby nedošlo k dehydrataci organismu, zejména u malých dětí.

První pomoc při otoku hrtanu je co nejvíce chladit, například lízat zmrzlinu nebo cucat kostky ledu, dále přikládat na krk studený obklad. Farmakologicky je nejúčinnější aplikace kortikoidů, kterou zpravidla podává přivolaný lékař. Kortikoidy se podávají i při astmatických záchvatech a dále zevně při těžší formě ekzému, který také může být projevem alergické reakce.

Přehled potravinových alergenů (upraveno podle vyhlášky č. 113/2005 o označování potravin a tabákových výrobků)

• obiloviny obsahující lepek (tj. pšenice, žito, ječmen, oves, pšenice špalda),
• korýši, ryby, měkkýši a výrobky z nich,
• vejce a výrobky z nich,
• jádra podzemnice olejné (arašídy) a výrobky z nich,
• sójové boby (sója) a výrobky z nich,
• mléko a výrobky z něj,
• suché skořápkové plody, tj. mandle, lískové ořechy, vlašské ořechy, kešu ořechy, pekanové ořechy, para ořechy, pistácie,
• celer a výrobky z něj,
• hořčice a výrobky z ní,
• sezamová semena (sezam) a výrobky z nich,
• oxid siřičitý a siřičitany v koncentracích vyšších než 10 mg/kg nebo 10 mg/l, vyjádřeno jako SO2,
• vlčí bob (lupina) a výrobky z něj.

Příště si povíme o jednotlivých potravinových alergenech a jeho složkách, které se podílí na alergii, a o nejčastějších projevech na jednotlivé potraviny.